Alobal na okně se v létě často bere jako rychlá pomoc proti rozpálenému bytu. Na první pohled dává smysl, protože odráží světlo a skoro nic nestojí. Jenže u některých oken rozhoduje detail, který může z levného triku udělat problém se sklem.
Když se byt v létě mění ve skleník, lidé hledají cokoli, co zastaví slunce dřív, než se místnost rozpálí. Objevují se deky v okně, tmavé závěsy, reflexní fólie i obyčejný kuchyňský alobal. Některá řešení pomohou aspoň trochu, jiná mohou být u špatně zvoleného okna zbytečně riziková.
Nejde o strašení ani o zákaz domácích triků. Sklo ale není jen průhledná deska. V moderních oknech se používají dvojskla, trojskla, vrstvená skla, speciální povlaky a různé typy rámů. Právě proto může záležet na tom, zda se stíní před sklem, za sklem, nebo přímo nalepenou vrstvou na tabuli.
Alobal na okně řeší hlavně světlo, teplo ale může zůstat u skla
Alobal umí odrazit část slunečního záření a místnost subjektivně ztmavit. To je důvod, proč se takový trik objevuje hlavně v bytech bez žaluzií, rolet nebo klimatizace. Problém začíná ve chvíli, kdy se reflexní vrstva nalepí z vnitřní strany těsně na sklo.
Výrobce skla Pilkington ve svém technickém vysvětlení k tepelnému namáhání skla uvádí, že tepelný stres vzniká tehdy, když je jedna část tabule výrazně teplejší než jiná. Když je napětí příliš velké, sklo může prasknout. Riziko závisí na typu skla, hranách, velikosti tabule, zastínění, rámu i dalších detailech.
U běžného okna v bytě se to nedá od oka spolehlivě poznat. Jedno sklo může podobné zacházení přežít roky, jiné může mít horší kombinaci podmínek. Typicky jde o velkou tabuli na jih nebo západ, částečný stín přes část okna, starší poškozený okraj skla nebo izolační sklo s povlakem.
Rozdíl je v tom, jestli slunce zastavíte před sklem, nebo až za ním
Nejlepší stínění je obvykle to, které zastaví slunce ještě před okenní tabulí. Proto mají takový smysl venkovní žaluzie, rolety, markýzy, přesahy střechy nebo světlá clona před oknem. Sluneční energie se nedostane tak snadno až na sklo a do místnosti.
Americké ministerstvo energetiky ve studii k okením stínicím prvkům uvádí, že venkovní prvky bývají obecně účinnější při snižování energie potřebné na chlazení, protože omezují solární zisky ještě zvenku. Zároveň ale připomíná, že výsledek závisí na klimatu, typu stínění a způsobu používání.
Technický materiál výrobce izolačních skel SANCO k tepelnému lomu skla upozorňuje, že dodatečné fólie, nátěry a vnitřní stínicí prvky mohou u skla vytvořit rozdílné zahřívání. U vnitřního stínění zmiňuje také potřebu dostatečného odvětrání nebo odstupu od skla.
Právě tady je pointa u alobalu. Když se nalepí zevnitř přímo na tabuli, může vzniknout místo, kde se teplo hromadí v prostoru mezi sklem a reflexní vrstvou. Neznamená to, že každé okno praskne. Znamená to, že nejde o univerzální bezpečný trik pro každé zasklení.
Kdy je lepší alobal přímo na sklo nedávat
Opatrnost dává smysl hlavně u velkých oken, balkonových dveří, střešních oken, moderních izolačních dvojskel a trojskel, starších tabulí s viditelným poškozením nebo oken, na která svítí ostré odpolední slunce. Rizikovější může být i situace, kdy je část okna ve stínu a část na plném slunci.
Pozor také na tmavé předměty těsně u skla. Černý závěs přitlačený k oknu, tmavá deska, polštář nebo kus nábytku přímo u prosklených dveří mohou fungovat podobně. V jednom místě se sklo zahřívá jinak než v druhém.
ChytřeNaTo už u článku o tom, proč mytí oken v horku často končí šmouhami, řešilo rozpálené sklo z praktické stránky. U alobalu je problém jiný. Nejde o šmouhy, ale o teplotní rozdíly v samotné tabuli.
Co použít místo alobalu v běžném bytě
Nejjednodušší pravidlo zní: co může být před sklem, patří raději před sklo. Venkovní žaluzie, rolety nebo markýza dávají technicky větší smysl než vrstva nalepená zevnitř. U bytu v domě se SVJ nebo družstvem je ale potřeba myslet i na to, že zásah do fasády nebo vzhledu domu může vyžadovat souhlas. Podobně jsme to rozebírali u článku o tom, proč klimatizace v panelovém bytě bez papíru může narazit na SVJ nebo družstvo.
U nájemního bytu nebo paneláku bez venkovního stínění pomůže světlý závěs, světlá roleta s odstupem od skla, dočasná clona před oknem na balkoně nebo plachta uchycená tak, aby neohrožovala okolí a nezasahovala do společných částí domu. Důležité je nechat mezi stíněním a sklem prostor, kde může vzduch aspoň trochu proudit.
Met Office ve svých doporučeních k horkému počasí uvádí, že zavření závěsů nebo žaluzií v místnostech obrácených ke slunci pomáhá omezit hromadění tepla. Zároveň doporučuje přes den držet okna a dveře zavřené, když je venku největší horko, a větrat až večer, kdy teplota klesá.
U okenních fólií rozhoduje kompatibilita se sklem
Samolepicí protisluneční fólie vypadají elegantněji než alobal, ale ani u nich nejde jen o vzhled. U některých typů zasklení má výrobce fólie tabulky kompatibility a instalační pravidla. Kdo má nové okno v záruce, měl by se před lepením fólie podívat do podmínek výrobce okna nebo se zeptat dodavatele.
Nejbezpečnější jsou řešení, která jsou k danému typu okna určená. Patří sem venkovní stínění, vhodná interiérová roleta s odstupem, schválená fólie pro konkrétní sklo nebo obyčejný režim dne: ráno vyvětrat, přes den zastínit, večer znovu otevřít. U mobilní klimatizace pak rozhoduje hlavně utěsnění vývodu, což jsme už řešili v článku o tom, proč mobilní klimatizace chladí slabě, když je špatně vyřešené okno a hadice.
Alobal na okně není kouzelně nebezpečný sám o sobě. Riziko vzniká hlavně ve chvíli, kdy se použije bez rozmyslu, nalepí se zevnitř přímo na sklo a okno dostává silné slunce. Lepší je stínit zvenku, nechat u vnitřního stínění odstup a u dražších oken ověřit, jaký typ fólie nebo clony je pro konkrétní sklo vhodný.
